nějak mě ten včerejšek vzal. Na jednu stranu si říkám, jestli to má (všechno) vůbec cenu, na druhou sleduju každé zabolení a píchnutí jako předzvěst minimálně operace a na třetí si větrem a zimou (jako jo, no) zdůvodňuju, proč dneska ne.
Prima.
Takže snad večer
