Procházel jsem stránky a tréningy na www.bezvabeh.cz a tohle mě uhodilo do očí: v Cooperových testech.
Doprdele, vždyť jsem předposlední řádek. Sice těsně, ale jsem tam. Vždyť jsem ještě mladej. Cítím se tak. Bude se trénovat, zlepšovat se. Přece to nekončí za další řádek. Nemůže. Fakt si nepřipadám na tohle číslo. Tohle byli v lepším případě starci...
A teď jsem tam taky. Nepřipadám si tak a když si to připustím, rozlije se kolem žaludku nepříjemný chlad. Že ke konci je to blíž než k začátku. A to, že nechci, na to vlastně nemá nejmenší vliv.
Nechci, fakt ne.
