Takže po velmi pesimistickém odhadu je to o něco málo lepší. Zdravotně. Hory jsou v tahu, to je to mizerné.
To lepší - během návštěvy emergency (no jo, pátek večer, odjezd na hory za dveřma, radši jsem šel) na rentgenu nic. Tedy - nic čerstvě utrženého, prasklého, skřípnutého.
Doktorovi se koleno moc líbilo, použil, krom jiného, termín "vybydlené", což mi radosti nepřidalo. Také přidal doporučení, že jsem ještě mladej a ať si ještě nenechám dělat umělé. (Můj ortoped mi to slibuje tak do deseti let...).
Dostal jsem apartní obvaz a byl jsem odlifrován, ať se co nejrychleji hlásím u svého ortopeda.
Takže to není akutní úraz, ale setrvalý stav. Plus i minus. Zatím se tu tak nějak belhám (překvapivě po rovině horší, než do a ze schodů) a bude odpočinek.
Zatímco jsem si užíval tohle, byla žena s malým na jiné pohotovosti: ORL a malému píchali ucho... To jen kdyby se někdo ptal, jak málo stačilo na zrušení hor.
A teď usilovně přemýšlím, čím týrat tělo (protože má tendence bez pohybu kynout) bez kolen a nohou... Moc mě toho nenapadá - plavání (kralu, znak, nohy tahat) a jinak horní půlka - kliky, železo. Což mě ukrutně nebaví a třeba na snesitelný kettlebelt jsou i ty nohy docela potřeba...
Vzhůru du budoucnosti hledím s pochybnostmi, ale v zásadě optimisticky (neboli nemusím na urgentní operaci, ehm)
