StravaZačnu tím jepříjemnějším: osobák na půlmaraton o pět minut dolů. To je moc pěkné. S tím se svezly i další: dvacítka pod dvě hodiny se mi taky moc líbí. Patnáct kilometrů a deset mil to vzalo tak nějak s tím - tyhle trasy specificky neběhám, takže to jde ruku v ruce s půlmaratonem.
Další věc, co se mi libí je, že jen tři kilometry mám nad šest minut - všechny kopce na mosty - oboje Lahovice a Baranďák. Jinak všechno k 5:45.
Trasa byla vlastně standardní. jeremenkova dolů (bez rozklusu, je to z kopce a od té doby, co běhám rychle je pod šest legrace, že ?), pobřeží k Lahovicím, přes mosty a na Smíchov. Jen kvůli dopravě zpět přes Baranďák a s tím pak souvisí běh až před Podolský bazén - jinak by to bylo za jen dvacet.
Prvních deset se běželo hodně v pohodě. Jasně, dejchám víc nahlas, rozhodně to nedám se zavřenou pusou, ale za osobákem na desítku jsem zaostal o čtyři minuty. Což je fajn.
Od osmnáctého to už ale bylo horší. Nohám se nechtělo, hlavě také ne, gel jsem měl o osm km dřív... Ale šlo to překonat a dost optimismu dodal i pohled na hodinky - měl jsem pocit, že to nejde a přitom tempo zůstávalo vcelku stejné.
Dlouho jsem pomýšlel na půlmaraton pod dvě hodiny - ale když jsem to ke konci z hlavy propočítával (síla je, poslední čtyři výrazně zrychlit, s ušetřeným časem by to šlo), zrychlení o minutu na kilometr bylo moc. Přístě to bude, pokud okolnosti dají, chtít někde od dvanáctého ubírat 20-30 vteřin na kilometr a mohl bych se pod dvě vejít. Takhle mi ten poslední kilometr přečnívá :)
A jo, mám z toho radost a jdu editovat hroší výkony!
