spátky ni krok, zpívá se. A dnes proti větru to bylo věru třeba. Když přišel nějaký neposedný poryv, zastavilo mě to v běhu.
Na Kafčích horách vysadili nové stromy. Až jsem se musel zeptat nějaké paní (která očividně odemě čekala loupež nebo aspoň znásilnění), zda jsou ty stromy nové nebo kolem nich běhám půl roku a pro oči nevidím.
Tak vidím.
Včerejší mokro jsem přežil - v krku to sice není úplně stoprocentní, ale asi to bude v pořádku. Ťuk, ťuk.
A když to píšu odzadu, tak proč ne -dnešní sport jsem zahájil u důchodců a dal jsem poctivá tři kola na strojích. Docela překapivě i v tomhle počasí je tam skoro nával - dva tři stařečci (ti by mě za tohle označení hnali) a šichni makají v rámci možností naplno.
Doufám, že v jejich věku dám to samé...
