Dnes do obchodu. Na druhou stranu Prahy, takže proč to nespojit s nějakou tou vyjížďkou ?
Až do Malešického parku v pohodě, za ním jsem kus kolo vedl - malej krpál, maliní vlevo i vpravo, dole dva sběrači a ještě tam pokukoval psí čumák - tohle nemohlo dopadnout dobře.
Pak na Čeňák přes Smetanku - hele, tam když se to šlápne nahoru (strava segment!), tak je tam krásný trailík lehce z kopce. A že sem to roky jezdil blbě po rovině...
Z Čerňáku na Kbely a v Letňanech "přes tři kopce" a hurá na Bohnice.
Tam zklamání veliké - v Ďábličáku na krásném, jednoduchém (dobře, konec byl pohled jak ze střechy, ale nic technicky náročného) někdo začal kopat skoky - takže se mezi nimi musí kličkovat a celkově je to na nic. Řekl bych, že je zmiňováno i tady.
Pak už dolů k Trojskému mostu. Za Velkou skálou u Haltýře jsou trochu předělaná cestičky, takže mé místo, které mi hlava nikdy nedovolila sjet, už neexistuje a místo něj jsou tam dvě serpentýny, které se naopak dají sjet se zavřenýma očima.
Na Trojské lávce jsem zase kolo vedl, jak největší blbec, protože tam na lidi a dopravní značky kolaři prostě serou (pardon, my french). Ostatně prasení, co jsem viděl v centru překonává všechny mé představy a za chvíli se pomalu budu stydět jet na kolo, hozen do jednoho pytle s těmihle hovádky (červená, chodník, přechod na červenou, a za křižovatkou zpět do provozu... např.)
Kolo jede pěkně, docela žasnu, jak si poradí s kořeny a kopci. Stějně tak žasnu, jak je to (než si zvyknu) neobratnej krám s ohromnou setrvačností. Co jsem byl zvyklý tělo držet kolmo a kolo v zatáčkách ovládat jen od pasu dolů, tak teď hezky náklony celého těla.
