Podíval jsem se do záznamů, že jako bych si dal nějakou desítku. No fajn, Stromovka, Rohanské nábřeží, Letná a mazat domů.
Bylo to 12.5. Ale ničemu to nevadilo, protože jsem cestou dost fotil a časz 10 na kilometr se taky objevily.
Stromovka byla úžasně zastřená mlhou, jen odkudsi zavanula vůně grilovaného masa. Dal bych si...
Kolem Trojského kanalu jsem se kochal odrazy na vodě, až jsem do něj málem spadl. O kus dál, u povodňových vrat na Palmovce jsem si konečně udělal čas na pár fotek lampy a zábradlí. Vždy tam září do tmy, většinou kolem jen proběhnu/projedu. Nevím, co mě dnes popadlo.
A ještě jsem tam, uprostřed ničeho, směřoval lehce nervózní matku s malou holčičkou, kudy zpět do civilizace.
Rohanské nábřeží šlo dobře, i jsem se (bez čelovky) dokázal vyhnout všem loužím. Do té jsem vletěl až u Štavnice, po protažení a krátkém procvičení. Pod lampou byla, mrcha.
Nábřeží klusem a Čechův most jsem přešel - sbíral jsem síly na výběh na Letnou. Na schody. Optimismus byl veliký, byť jsem věděl, že už přetahuju plánovanou délku. Prvních pár bloků šlo, střídal jsem po jednotlivých schodech a po dvou, ať to nohy tak nebolí. Nebolelo, šlo to, ale vlastně ani nevím, proč jsem to nedal. V zatáčce to prostě nešlo na nahoru jsem došel. Hrdý výběh kolem popíjejících lidí se tedy nekonal.
Pár fotek a domů.
Měl jsem dojem, že to bylo pomalé, ale strava říká něco jiného a přestože jsem pocitově lehce klusal, tak všechny osobní rekordy se nesou ve zlepšení o 3/4 až minutu na kilometr.
